Shrnutí:
Motivy jsou faktory, kt.aktivizují lids.chování, zaměřují je na určitý cíl a v tomto směru je udržují po urč.dobu. Takto navozené jednání směřuje k uspokojení nějaké potřeby. Motiv vzniká na zákl.interakce vnitřního stavu jedince a vnějších podnětů. Potřeby lze rozlišovat z hlediska jejich vzniku i zaměření na primární biologické, primární psych. a sekundární psychosoc. Různé teorie motivace se liší svým důrazem na urč.potřeby, pudové nebo psychosoc.charakteru. Komplexní pojetí nabízí např. hierarchizovaná struktura potřeba A.Maslowa. Pud je definován jako vrozená tendence k uspokojování biolog. potřeb, ale u čl.bývají tyto projevy modifikovány zkušeností. Mezi zákl.pudy patří: obživný, sebezáchovy, sexuální, pud péče o potomstvo. Do kategorie zákl.psych., resp.psychosoc. potřeb patří: potř.bezpečí, stimulace, orientace, soc.kontaktu, seberealizace a smyslu vlastní existence. Působení potřeb a z nich vyplývajících motivů na lids.chování může být variabilní. V jednotlivých fázích života jsou důležité jiné potřeby.
- zvyšuje-li se motiv.napětí →
- zvyšuje-li se motiv.napětí → potřeba je naléhavější → nároky na hodnotu cíle se snižují → odhad úspěchu může být zkreslen. Např. s narůstajícím hladověním se čl.může pustit i do pojídá nechutných potravin a může je pokusit získat je jakýmkoli způsobem
- vztah mezi jednáním a jeho cílem = VZTAH MEZI MOTIVACÍ A KOGNITIVNÍMI PROCESY = čl. si vytváří subjekt.obraz situace a podle toho jedná, např. na podnikovém večírku požádám svého šéfa o prosbu jinak než v jeho kanceláři
- překážka, nedosažení potřeby → NÁHRADNÍ CÍLOVÝ OBJEKT (V+W „Není –li tu ta, kt.mám rád, pak mám rád tu, kt.tu je.)
- OČEKÁVÁNÍ BUDOUCÍHO např. mnozí léta studují, aby mohly vykonávat urč.povolání nebo tvrdě pracují, aby si mohly postavit dům apod. → dlouhodobé cíle
- nutno rozlišovat DÍLČÍ CÍLE a ŽIV.LEITMOTIVY (vedoucí dominantní živ.cíle): lidé nežijí jen přítomností, ale i budoucností, nadějemi
- motivace → TENDENCE K UDRŽOVÁNÍ A RESTARACI PSYCH.ROVNOVÁHY (ta je na rozdíl od homeostázy dynamická, spočívá v odstrańování vnitřních rozporů, konfliktů)
- hl.aspektem lids.jednání SVĚT SUBJ.HODNOT – dominuje hodnota sama sebe (ego =já), proto nejsilnější motivy lids.jednání jsou potřeby obdivu, úcty, kompetence, uznání, souhlasu
- VÝVOJ LIDS.MOTIVACÍ od vrozených pudů (instinktů) k ego-vztažným motivacím
- vztah mezi jednáním a jeho cílem = VZTAH MEZI MOTIVACÍ A KOGNITIVNÍMI PROCESY = čl. si vytváří subjekt.obraz situace a podle toho jedná, např. na podnikovém večírku požádám svého šéfa o prosbu jinak než v jeho kanceláři
- překážka, nedosažení potřeby → NÁHRADNÍ CÍLOVÝ OBJEKT (V+W „Není –li tu ta, kt.mám rád, pak mám rád tu, kt.tu je.)
- OČEKÁVÁNÍ BUDOUCÍHO např. mnozí léta studují, aby mohly vykonávat urč.povolání nebo tvrdě pracují, aby si mohly postavit dům apod. → dlouhodobé cíle
- nutno rozlišovat DÍLČÍ CÍLE a ŽIV.LEITMOTIVY (vedoucí dominantní živ.cíle): lidé nežijí jen přítomností, ale i budoucností, nadějemi
- motivace → TENDENCE K UDRŽOVÁNÍ A RESTARACI PSYCH.ROVNOVÁHY (ta je na rozdíl od homeostázy dynamická, spočívá v odstrańování vnitřních rozporů, konfliktů)
- hl.aspektem lids.jednání SVĚT SUBJ.HODNOT – dominuje hodnota sama sebe (ego =já), proto nejsilnější motivy lids.jednání jsou potřeby obdivu, úcty, kompetence, uznání, souhlasu
- VÝVOJ LIDS.MOTIVACÍ od vrozených pudů (instinktů) k ego-vztažným motivacím
Abraham Maslow
- amer.psycholog
- spoluzakladatel humanistické psychologie
- ve své teorii specificky lids.potřeb zdůraznil význam seberealizačních aktivit
- nově vysvětlil mechanismus uspokojování potřeb a jejich aktualizaci
- hl.dílo: Motivation and Personality (Motivace a osobnost).
Motivace
- užší pojetí = vědomé a záměrné úsilí o dosažení cíle
- v širším = i nevědomé úsilí, např. subjek si neuvědomuje, že jeho určité způsoby vystupování jsou druhem předvádění se, kt.je motivováno potřebou demonstrovat svou kompetenci (→ nedostatek uznání), často nevědomá motivace
Motivace a jednání
- sám vznik potřeby k instrumentálnímu jednání (vzorec jednání je prostředkem k dosažení uspokojení) nestačí
- je spuštěno za urč.podmínek: vyhlídka na dosažení cíle, cíl musí mít pro něj urč.hodnotu, např.pokusím se „sbalit“ pro mě přitažl.muže za předpokladu (subjekt.odhadu), že budu mít úspěch → 3 činitelé: výchozí motiv.stav (potřeba), subj.pravděpodobnost dosažení cíle a hodnota cíle
- spoluzakladatel humanistické psychologie
- ve své teorii specificky lids.potřeb zdůraznil význam seberealizačních aktivit
- nově vysvětlil mechanismus uspokojování potřeb a jejich aktualizaci
- hl.dílo: Motivation and Personality (Motivace a osobnost).
Motivace
- užší pojetí = vědomé a záměrné úsilí o dosažení cíle
- v širším = i nevědomé úsilí, např. subjek si neuvědomuje, že jeho určité způsoby vystupování jsou druhem předvádění se, kt.je motivováno potřebou demonstrovat svou kompetenci (→ nedostatek uznání), často nevědomá motivace
Motivace a jednání
- sám vznik potřeby k instrumentálnímu jednání (vzorec jednání je prostředkem k dosažení uspokojení) nestačí
- je spuštěno za urč.podmínek: vyhlídka na dosažení cíle, cíl musí mít pro něj urč.hodnotu, např.pokusím se „sbalit“ pro mě přitažl.muže za předpokladu (subjekt.odhadu), že budu mít úspěch → 3 činitelé: výchozí motiv.stav (potřeba), subj.pravděpodobnost dosažení cíle a hodnota cíle
Potřeba
- nedostatek: 1. organismu (fyziol.potřeby →psych.odezvu např.pocit hladu, únavy)
- 2. v soc.podmínkách (např.potřeba exist.jistoty, opory, uznání, lásky)
- biogenní (většinou cyklický průběh) a sociogenní potřeby (nedostatek v soc.vztazích, např.uznání)
- potřeba vyjadřuje výsledný vnitřní stav psych.zpracování nedostatku
- „vnitřní stav“ → psych.pojetí potřeby, v jiných oborech potřeba i bez psych.odezvy, např.potř.vitaminů (fyziologie), auta (ekonomie) apod.
- CÍLE a PROSTŘEDKY
- týž objekt u různých osob → dosahování různých cílů, např. auto má někdo zejm. z potřeby dopravy (např.na vesnici, podnikatel), jiný pro potěšení z jízdy, další zejm. jako demonstraci majetku a vysokého postavení (luxusní auto) apod.
- potřeby směřují k USPOKOJENÍ, tzv.dovršující reakce, tj.onen konečný cíl, k němuž jednán směřuje. Např.potřeba jídla (pocit hladu) směřuje k najedení jako dovršující reakci
- ZPŘEDMĚTNĚNÍ POTŘEBY = učením, nalezení objektu, jenž se stává prostředkem uspokojení potř., s každou konk.potř. spojen určitý vzorec uspokojení
- uspokojení redukuje stav potřeby
- redukce potřeby → redukce vnitřního napětí a neg.emocí → úzké fční PROPOJENÍ POTŘEB a EMOCÍ
- 2. v soc.podmínkách (např.potřeba exist.jistoty, opory, uznání, lásky)
- biogenní (většinou cyklický průběh) a sociogenní potřeby (nedostatek v soc.vztazích, např.uznání)
- potřeba vyjadřuje výsledný vnitřní stav psych.zpracování nedostatku
- „vnitřní stav“ → psych.pojetí potřeby, v jiných oborech potřeba i bez psych.odezvy, např.potř.vitaminů (fyziologie), auta (ekonomie) apod.
- CÍLE a PROSTŘEDKY
- týž objekt u různých osob → dosahování různých cílů, např. auto má někdo zejm. z potřeby dopravy (např.na vesnici, podnikatel), jiný pro potěšení z jízdy, další zejm. jako demonstraci majetku a vysokého postavení (luxusní auto) apod.
- potřeby směřují k USPOKOJENÍ, tzv.dovršující reakce, tj.onen konečný cíl, k němuž jednán směřuje. Např.potřeba jídla (pocit hladu) směřuje k najedení jako dovršující reakci
- ZPŘEDMĚTNĚNÍ POTŘEBY = učením, nalezení objektu, jenž se stává prostředkem uspokojení potř., s každou konk.potř. spojen určitý vzorec uspokojení
- uspokojení redukuje stav potřeby
- redukce potřeby → redukce vnitřního napětí a neg.emocí → úzké fční PROPOJENÍ POTŘEB a EMOCÍ
- 3. KOGNITIVNÍ MODEL =
- 3. KOGNITIVNÍ MODEL = důraz na orientaci v aktuální situaci a její rozumové hodnocení. Motiv = zaměření na nějaký cíl. Důležitá představa žádoucího cíle, tj.budoucího uspokojení. Motivace ovlivňována minulou zkušeností. Vývoj osobní motivace souvisí se socializačním rozvojem jedince.
- 4. ČINNOSTNÍ MODEL = zdroj motivace v činnosti, kt. není pouze prostředkem k dosažení uspokojení, ale stává se cílem. Např.čl.těší pohyb.aktivita sama o sobě a není pro něj tak důležité dosáhnout urč.výkon.
- 5. EMOČNÍ MODEL = motivovanost i uspokojení signalizováno em.prožitky. Tělesnými (např.pocit nasycení) i jinými (např.prožitek úspěchu či odmítnutí). Em.prožitky REGULUJÍCÍ i INTEGRUJÍCÍ SLOŽKOU MOTIVACE, jedna z variant ZPĚTNÉ VAZBY, kt.čl.informuje o aktuální úrovni uspokojení a reguluje intenzitu i délku trvání aktivity i její zaměření.
- jednání čl.variabilní z hlediska způsobu (jak jedná v té či oné situaci) i z hlediska cílů
(proč jedná tak jak jedná, čeho chce dosáhnout)
- JEDNÁNÍ = v širším smyslu zaujetí nějakého vztahu k určité situaci (i když jen „nečině přihlíží“)
- zákl.parametry jedn. = (způsob), SMĚR (cíl), INTENZITA (síla) a TRVÁNÍ V ČASE = MOTIVACE = proces zaměřený na nějaký cíl, jeho intenzitu, trvání. V užším smyslu PSYCH.DŮVODY či PŘÍČINY CÍLE JEDNÁNÍ → uplatňuje se zde interakce subjektu a jeho živ.podmínek → vyúsťuje ve stav motivace či motiv.stav, tzv.POTŘEBU.
- 4. ČINNOSTNÍ MODEL = zdroj motivace v činnosti, kt. není pouze prostředkem k dosažení uspokojení, ale stává se cílem. Např.čl.těší pohyb.aktivita sama o sobě a není pro něj tak důležité dosáhnout urč.výkon.
- 5. EMOČNÍ MODEL = motivovanost i uspokojení signalizováno em.prožitky. Tělesnými (např.pocit nasycení) i jinými (např.prožitek úspěchu či odmítnutí). Em.prožitky REGULUJÍCÍ i INTEGRUJÍCÍ SLOŽKOU MOTIVACE, jedna z variant ZPĚTNÉ VAZBY, kt.čl.informuje o aktuální úrovni uspokojení a reguluje intenzitu i délku trvání aktivity i její zaměření.
- jednání čl.variabilní z hlediska způsobu (jak jedná v té či oné situaci) i z hlediska cílů
(proč jedná tak jak jedná, čeho chce dosáhnout)
- JEDNÁNÍ = v širším smyslu zaujetí nějakého vztahu k určité situaci (i když jen „nečině přihlíží“)
- zákl.parametry jedn. = (způsob), SMĚR (cíl), INTENZITA (síla) a TRVÁNÍ V ČASE = MOTIVACE = proces zaměřený na nějaký cíl, jeho intenzitu, trvání. V užším smyslu PSYCH.DŮVODY či PŘÍČINY CÍLE JEDNÁNÍ → uplatňuje se zde interakce subjektu a jeho živ.podmínek → vyúsťuje ve stav motivace či motiv.stav, tzv.POTŘEBU.
- HODNOTA = to, (objekty, aktivity, situace) co může ...
- HODNOTA = to, (objekty, aktivity, situace) co může uspokojit subjektivně důležitou potřebu. HIERARCHIE HODNOT = rozvíjí se v průběhu života, mění se v závislosti na zkušenostech. Subjektivní hodnota jakéhokoli vnějšího podnětu se může měnit v závislosti na okolnostech i vnitřním stavu čl. Např.čl. celý víkend pracoval na zahrádce a už ho to přestalo bavit, ačkoliv má tuto činnost rád (nasycení urč.podněty jejich dočasné odmítání). Či naopak, čl. s dlouhotrvajícím specifickým strádáním bude mít pozitivní hodnotu k objektům, o kt.se domnívá, že by mohly uspokojit jeho potřebu, např.jakékoliv jídlo či sexuální partner.
- MOTIVOVANOST = vědomí rozporu mezi aktuálně prožívaným stavem a tím, čeho by chtěl jedinec dosáhnout.
- Madsen rozlišuje různé způsoby vzniku motivu i možnosti jak jej dosáhnout, tj.jejich uspokojení:
- 1. HOMESTATICKÝ MODEL = motivace stimulována narušením homeostázy a čl.automaticky usiluje o dosažení rovnováhy. Dvě varianty: MODEL NEDOSTATKU vycházející z nepříjemného pocitu prázdnoty, chybění něčeho subjektivně důležitého. Stimuluje chování, kt.by vedlo k naplnění. Např.potřeba nasycení, touha získat partnera či společenské uznání. MODEL PŘEBYTKU vycházejícího z napětí, vyplývající z přesycenosti , přetlaku. K uspokojení dochází tehdy, když čl.ze sebe něco vydá. Např.potřeba vybít energii, vyměšování, , tendence zbavit se nadměrné sociální stimulace např. v autobuse.
- 2. POBÍDKOVÝ MODEL = klade důraz na vnější činitele pro rozvoj motiv.jedn., jeho regulaci a popř. i pro uspokojení potřeby.
- MOTIVOVANOST = vědomí rozporu mezi aktuálně prožívaným stavem a tím, čeho by chtěl jedinec dosáhnout.
- Madsen rozlišuje různé způsoby vzniku motivu i možnosti jak jej dosáhnout, tj.jejich uspokojení:
- 1. HOMESTATICKÝ MODEL = motivace stimulována narušením homeostázy a čl.automaticky usiluje o dosažení rovnováhy. Dvě varianty: MODEL NEDOSTATKU vycházející z nepříjemného pocitu prázdnoty, chybění něčeho subjektivně důležitého. Stimuluje chování, kt.by vedlo k naplnění. Např.potřeba nasycení, touha získat partnera či společenské uznání. MODEL PŘEBYTKU vycházejícího z napětí, vyplývající z přesycenosti , přetlaku. K uspokojení dochází tehdy, když čl.ze sebe něco vydá. Např.potřeba vybít energii, vyměšování, , tendence zbavit se nadměrné sociální stimulace např. v autobuse.
- 2. POBÍDKOVÝ MODEL = klade důraz na vnější činitele pro rozvoj motiv.jedn., jeho regulaci a popř. i pro uspokojení potřeby.
9. MOTIVACE
- faktory aktivizující lids.chování, zaměřují je na určitý cíl, udržují jej po určitou dobu. Jednání směřující k uspokojení určit potřeby.
- bývá spojena s em.prožitkem, kt.slouží jako signál určité potřeby, prostředek hodnocení aktuálního stavu, stimuluje jednání zaměřené na její uspokojení. Např.prožitek hladu nepříjemný pocit navozující činnost směřující ke konzumavi jídla. Mohou aktivovat i příjemné emoce, např.čl. si připraví jídlo, na kt.má chuť.
- motivy určují: SMĚR = zaměření aktivity, její obsah, průběh určitého chování. INTENZITU = aktivita, míra úsilí vedoucí k dosažení cíle. DÉLKA TRVÁNÍ = obv.ji ukončuje uspokojení potřeby, kt.ji vyvolala.
- motivy = osobní příčiny určitého chování, kt.mu dávají smysl
- vědomé a nevědomé motivy
- v motivaci se odráží vnitřní psych.stav, somatický stav i vlivy vnějšího prostředí
- aktuální motivy vznikají v závislosti na interakci vnitřních a vnějších podnětů. Z hlediska vnitřního stavu je zdrojem motivu POTŘEBA dávající impuls k jednání, z hlediska vnějšího prostředí INCENTIVA = motivační pobídka, tj.vnější podnět, kt.vyvolá vznik potřeby a z ní vyplývajícího motivu.
- bývá spojena s em.prožitkem, kt.slouží jako signál určité potřeby, prostředek hodnocení aktuálního stavu, stimuluje jednání zaměřené na její uspokojení. Např.prožitek hladu nepříjemný pocit navozující činnost směřující ke konzumavi jídla. Mohou aktivovat i příjemné emoce, např.čl. si připraví jídlo, na kt.má chuť.
- motivy určují: SMĚR = zaměření aktivity, její obsah, průběh určitého chování. INTENZITU = aktivita, míra úsilí vedoucí k dosažení cíle. DÉLKA TRVÁNÍ = obv.ji ukončuje uspokojení potřeby, kt.ji vyvolala.
- motivy = osobní příčiny určitého chování, kt.mu dávají smysl
- vědomé a nevědomé motivy
- v motivaci se odráží vnitřní psych.stav, somatický stav i vlivy vnějšího prostředí
- aktuální motivy vznikají v závislosti na interakci vnitřních a vnějších podnětů. Z hlediska vnitřního stavu je zdrojem motivu POTŘEBA dávající impuls k jednání, z hlediska vnějšího prostředí INCENTIVA = motivační pobídka, tj.vnější podnět, kt.vyvolá vznik potřeby a z ní vyplývajícího motivu.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
